Menu stránek
TwitterRssFacebook
Menu kategorií
Eros Ramazzotti – album Ali e radici (Křídla a kořeny)

Eros Ramazzotti – album Ali e radici (Křídla a kořeny)

Během uplynulých pětadvaceti let prodal italský zpívající autor a instrumentalista Eros Ramazzotti (narozen 28. října 1963 v římské čtvrti Cinecitta) více než padesát milionů alb, ale jeho hudební vášeň je stejná jako v dobách, kdy si ve svém velkém hitu zahrával s ideou Země zaslíbené (Terra promessa).

Dva roky poté, co v roce 2007 vydal album svých největších hitů „E 2“ (získal za ně desetinásobnou Platinovou desku a stalo se nejprodávanějším italským albem roku 2007), se Eros vrací  na hudební scénu se svým v pořadí jedenáctým studiovým albem „Ali e radici„,  které v Evropě vychází 22. května. Ramazzotti se postaral o produkci nahrávek spolu s Claudiem Guidettim, s nímž se rovněž autorsky podílel na hudbě všech písní, texty napsal ve spolupráci s Adeliem Cogliatim.

Jedenáct skladeb (plus bonus-track „Linda e il mare„, který se dá získat pouze prostřednictvím iTunes) má stále onen přesvědčivý mezinárodní sound, který vždycky charakterizoval veškerou Ramazottiho tvorbu. Album „Ali e radici“ má jakousi dvojí hudební podobu: tandem Ramazzotti-Guidetti totiž obohatil svým magickým elektronickým zvukem Michele Canova, který se jako koproducent podílel hned na šesti snímcích disku. Ve srovnání s Ramazzottiho předchozí tvorbou věnují texty alba mnohem větší pozornost a zájem společenským tématům, jakými jsou třeba stále menší komunikace mezi lidmi a růst násilí – a to jak násilí na lidech, tak na přírodě. Textová složka alba proto odráží jednak Ramazzottiho cestu životem, jednak jeho dráhu uměleckou.

První singl „Parla con me“ představuje svým způsobem maják v nočním moři neschopnosti komunikace. „Chtěl bych zahájit dialog s mladší generací, která – jak se zdá – ztratila orientaci v dnešní době a trpí stále většími obavami ze světa bez budoucnosti,“ vysvětluje Eros. „To byl ostatně i leitmotiv mé písně „Terra promessa“, která vznikla před pětadvaceti lety. Tehdy jsme ovšem měli životní ideály, zatímco dnes je těžké najít něco, v co by se dalo věřit. Proto, aby člověku neprotekly nejlepší roky života mezi prsty, musí v sobě najít sílu otevřít se druhým a nahlas vyjádřit své obavy, definovat své zájmy a pojmenovat  to, co ho trápí. Protože bolest nezabiješ tím, že otupíš své srdce.“

Videoklip k písni „Parla con me„, který je charakteristický dlouhou kamerovou jízdou, natočil v Los Angeles režisér Mark Klasfeld a zavádí diváka do reality komunikace v dnešní společnosti. Je to pozvánka do světa využívajícího výhod technologického potenciálu, aniž by jej zneužívala, či mu dávala volnou ruku. „Svět se pohybuje příliš rychle: počítače a mobilní telefony zmrazily vztahy mezi lidmi. Zdá se, že pro mou generaci se technologie stala  jakýmsi bumerangem: dala nám sice obrovskou svobodu, ale musíme se naučit, jak s ní zacházet. Jako bychom se odstřihli od světa, ve kterém jsme mohli společně sdílet své emoce. Teď z tohoto neutěšeného stavu usilovně hledáme cestu ven, znovu se snažíme objevovat vášně, city a touhu být sami sebou.“

Album „Ali e radici“ uzavírá vážná, lehce trýznivá trilogie společensky signifikantních písní. Naléhavá potřeba zpytovat své svědomí zaznívá ze skladby „Nessuno escluso“, kategorický imperativ cítíme z písně „Non possiamo chiudere gli occhi“, neboť už není nadále možné předstírat ignoranci, respektive toleranci k takovým hororům, jakými jsou domácí násilí, týrání žen a dětí, či znásilňování přírody. V závěrečné hymně naděje „Come goielli“ Eros upozorňuje na opravdové hodnoty, které jsou pro naši budoucnost potřebné. Každý z nás by si měl tyto životní hodnoty doslova hřát na prsou a bránit je před „piráty, kteří jsou doslova všudypřítomní v každém městě.“

„To, co se děje v dnešním světě, může každý spatřit na vlastní oči,“ – říká Eros s odkazem na nahrávku skladby „Nessuno escluso“ – „a každý z nás by měl zpytovat své svědomí. Nemusí to být pokaždé chyba někoho druhého, možná že i my sami jsme někde udělali chybu, nebo dvě. Musíme proto absolutně změnit směr cesty i svého uvažování, jinak nás všechny postihne úpadek lidství. A pak už se  nezachrání vůbec nikdo.“

Jedním z takových případů degradace lidské duše je lhostejnost vůči druhým, zvláště když se člověk chová tak zbaběle jako Don Abbondio („I promessi sposi„), tváří v tvář neustále se zvyšujícímu zneužívání síly, jejíž obětí jsou slabší členové společnosti. „Nemůžeme být lhostejní tváří v tvář narůstajícímu násilí. Situace je vážná a řešení komplikované, ale nemůžeme zavírat oči. Na reakci není nikdy pozdě. Dříve nebo později se  svědomí probudí: ale je ironické a současně smutné si myslet, že zneklidňující skutečnost toto probuzení svědomí způsobí sama. Ne, to my všichni se o to  musíme přičinit.“

V písni „Come gioielli“ Eros používá pohádkový styl, aby pojmenoval sociální témata, stejně jako to udělal už dříve v nezapomenutelných nahrávkách „Favola“ a „Piccole Pietra„. „Dětský úsměv a mámina pusa jsou stejné jako průzračně čistá voda nebo zlatý nuget z ještě nekontaminovaných hlubin země… Pro mě jsou to naprosto totožné drahokamy, které je nutné chránit za každou cenu. Jsou naší zárukou lepší budoucnosti. To jsou skutečné hodnoty, na kterých se dá stavět svět, ve kterém bude více soucitu.“

Volba vydat CD „Ali e radici“ jako „ekolbook„, tedy bez použití plastů,  je zcela pragmatické gesto směrem k lepší budoucnosti. Jde o elegantní a současně pečlivě vybranou kolekci fotografií s texty všech jedenácti skladeb, doplněnou o romantické záběry, které na Floridě pořídil fotograf Bruce Weber – absolutní génius současné světové fotografie, jehož snímky dokonale ilustrují Erosovu duši.

Mezi Weberovými fotografiemi je rovněž okouzlující Erosův portrét se zlatým orlem v pozadí, dokonale evokující téma titulní písně „Ali e radici„.

„Tuhle fotografii jsem si vybral jako reprezentativní pro celé album, protože ústřední píseň výstižně vyjadřuje stav mé mysli a současně to, o co bych se chtěl podělit s mnoha dalšími lidmi. Jde o věčný svár mezi touhou po svobodě a potřebou stability a bezpečí. Album i titulní píseň „Ali e radici“ vyprávějí o tom, že lidé,  jestliže chtějí létat, nutně potřebují znát kořeny své minulosti.“

Pablo Neruda napsal: „Můžete vystříhat všechny květiny v zahradě, ale nemůžete zabránit jaru, aby přišlo znovu.“

Skladba „Il cammino“ vypráví o tom, jak člověk nikdy nesmí sejít z té správné cesty lidské bytosti, byť by mu v cestě stály ty největší překážky. „Nikdy nepřestávat. Nikdy se nevzdat. Nikdy se nedat pokořit. Dokonce ani tehdy, když si člověk myslí, že už nemůže jít dál. Ta cesta je přece pořád před námi. Můžeme jít dál… musíme jít dál! A během té cesty nasbíráme cenné zkušenosti. Jako v písni „Appunti e note“ – vede nás to k lepšímu Já. Jenom tak je možné co nejvíce oddálit nevyhnutelný pád.“

V písni „Affetti personali“ Eros oslavuje skutečné, intenzivní přátelství („Život bez přátel, stejně jako svět bez hudby, je nepředstavitelný“), zatímco zbývající tři písně popisují lásku v různých převlecích.

Oslnivá láska je tématem písně „L´orizzonte“ – Poté, co na obloze mnohokrát zuřila bouře, vypadá náhle horizont čistě. Nový pocit se zdá být ten správný.“

Osvěžující a vše beroucí láska ožívá v písni „Bucaneve“ – Nová květina klíčí v srdci muže středního věku, který by rád znovu objevil panenství svého srdce. Navzdory zklamání z toho, čím až dosud v životě prošel, chce ještě jednou zažít kouzlo z pocitu první lásky.“

Láska, která je provázena ze strany obou partnerů už jenom lhostejností, hraje hlavní roli v písni „Controvento“ – Vztah, který se už jenom příliš dlouho vleče, vyvolává pouze nedorozumění a neschopnost komunikace. Láska den ze dne více a více umírá, až nakonec dospěje k trpkému konci, kdy se jeden z partnerů rozhodne odejít. Jen tak, bez jediného slova.“

Album „Ali e radici“ nabízí vlastně dva odlišné hudební styly: jeden živější, o hudební nástroje opřený, produkovaný Erosem Ramazzottim a Claudiem Guidettim, a pak druhý, elektronický, pod kterým je jako spoluproducent podepsán Michele Canova (mezi jeho dosavadní klienty patří mino jiné Tiziano Ferro, Jovanotti a Giusy Ferreri).

Jako celek nabízí album „Ali e radici“ mezinárodní sound, který obsáhne jednak empatické smyčce na pilotním singlu „Parla con me“ i bouřící smyčcovou sekci v rytmičtější skladbě „Appunti e note“ až po elektronický adrenalin v nahrávce „Non possiamo chiudere gli occhi“, šestioktávovou baladu „Il cammino“, rhythm and blues křtěnou skladbu „Controvento“, rockové akcenty v písních „Bucaneve“ a titulní „Ali e radici“, perkusemi kupředu hnanou skladbu „Affetti personali“, krystalicky čistý pop v nahrávce „Nessuno escluso“, ozvuky klasiky v písni „Come gioielli“ až po klavírně-smyčovou aranž ve skladbě „L´orizzonte“, které po konci nahrávání zcela spontánně zatleskali členové londýnského studiového orchestru.

Smyčcové party v nahrávkách, které produkovala dvojice Ramazzotii – Guidetti, vznikly v legendárních londýnských studiích Abbey Road.  Smyčcovou sekci aranžoval Paul Buckmaster, který se současně podílel jako koproducent na nahrávce skladby „L´orizzonte“. Smyčce na snímcích, které jako producent připravil Michele Canova, aranžoval a nahrál Davide Rossi, který má na kontě – mimo jiné – spolupráci se skupinou Coldplay.

Kromě jedenácti nahrávek CD „Ali e radici“ existuje ještě jako příjemný bonus balada „Linda e il mare“, kterou koprodukoval Michele Canova – je však k mání pouze ve formě downloadu na iTunes. „Lindin milostný vztah s mořem osciluje mezi láskou a nenávistí, protože jí moře připomíná její love story, která u moře začala i skončila, ale pořád ještě není definitivně pryč. Pokaždé, když se Linda vrací na mořské pobřeží, doufá, že svého vyvoleného alespoň spatří. Ale současně rovněž cítí strach z případného setkání, protože už si příliš vytrpěla a dosud si nemůže ve svých citech udělat pořádek.“

Foto: Bruce Weber
Zdroj: Sony BMG Music

Zaslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *