Menu stránek
TwitterRssFacebook
Menu kategorií
Hip Hop Kemp 2012

Hip Hop Kemp 2012

Hip Hop Kemp letos slaví 11 let! Festival se za 11 let svého trvání stal největší hiphopovou přehlídkou v Evropě. Každoročně se na něm představuje přes 500 hudebníků, tanečníků, sportovců a dalších performerů z celého světa. Hip Hop Kemp je festival s neopakovatelnou atmosférou, která se musí zažít.

Z malého festivalu pro pár tisíc domácích nadšenců, který začínal na koupališti v Pardubicích, se nyní stal festival, který si oblíbila celá Evropa, potažmo celý svět. Letos se již po desáté potkají ve Festivalparku v Hradci Králové příznivci hip hopové kultury z domácích Čech spolu s fanoušky z Polska, Německa, Slovenska, Rakouska, Nizozemí, Anglie, Itálie, Chorvatska, Maďarska, ale i například … ze Švédska, Austrálie či Mexika.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na nadupanou přehlídku vystupujících, které pořadatelé ji tradičně zveřjňují postupně, podle abecedy a napřeskáčku. Zde jsou ti, které dosud známe:

  • AMO & Band – jestli si někdo mohl lajsnout nazvat své nové album Positive a neznít u toho jako „nasíluhipík“, jsou to právě AMO z Blavy. Naopak, je to asi nejvýstižnější způsob, jak jejich sluncem prozářený groove a příchutí jamajského rapu lízlý rap nazvat. S živou kapelou navíc jejich positive vibe chytil neuvěřitelný koule, koule jak Král Kong nebo Jr.Gong a myslím, že co se domácí části lineupu týče, máme tady pozitivně černého koně.
  • Aphroe + DJ Mirko Machine – těžký váhy na scéně. Aphroe si na majku obhajuje svoje od ranných devadesátek, kdy fungoval v partě RAG. Královský rrrap – kdo nemá err, to je amatérr, poctivě německý jak šnuptychl. S uchu lahodícími názvy písní jako “Kopf Stein Pflaster“. S výbornou lyrikou, o jejíž hloubce si většina z nás může jen číst. Když se zralý třicátník Aphroe postavil na nohy sólo kariéry, zkoušet klišé, kterým se vyhýbal celou kariéru, byla blbost. Přišel s deskou, inspirovanou tím, co je jeho srdci nejblíže, pojmenoval jí jednoduše 90 a vzdal tak hold všem svým rapovým hrdinům devadesátých let, na kterých vyrostl. Zmáknul to se ctí a bez zbytečného patosu. Jako bonus se dal dokupy s legendou kol z oceli z největších jménem DJ Mirko Machine, co skrečuje lisovaný asfalt jak pán od léta páně 88. Desky lidí jako MC Rene, Stieber Twins, Spax, Der Lange, Klasse von 95, Sleepwalker, Grand Agent, Marius No.1, DJ Stylewarz nebo Dendemann by mohly vyprávět, jak pocítili, jaký že to škrábání potřebovali jak prase. Dohromady zaděláno na pořádnej průser.
  • Alien Dee – beatbox a Hip Hop Kemp – to jde dohromady už roky. Vlastně od samýho začátku. Beatburger Band, Blady Kris, Killa Kela, Faith SFX, Eklips, Mazen SFX… Do mikrofonu tu býbo prskali týpci od Prahy přes Polsko a Německo po Anglii nebo Francii. Mistři prskaného beatu. Nejlepší v oboru. A teď na tuhle tradici naváže „humanoidní beatboxový muzikant“ osobně – Alien Dee. Taliánskej střelec jak ze spaghetti westernu. A že se máte na co těšit? Tak tomu vrrr.
  • Beat Junkies – bum. Je to vůbec možný, že tahle neuvěřitelná parta gramofonových kouzelníků letos na Kempu zahraje v rámci tour ke 20. výročí své existence? Je vůbec možný, že Babu a spol už tupí přenosky, hoblují fošny a žonglují bubny tak dlouho? Je. Jedna ze 3 nejzásadnějších DJ crews historie (mocný triumvirát Beat Junkies, Skratch Piklz, X-Men) za tu dobu taky pokryla všechno, co jako DJ pokrýt můžete. Tak schválně, jestli něco chybí. Vynalezli slovo „turntablist“ jako výraz pro toho, kdo gramofon používá jako hudební nástroj, pohrotili battly (mají prýmky za výhry na DMC, ITF, Supermen DJ Battle), vydali tuny mixtapů (jeden za všechny – Soundbombing II míchali J-Rocc a Babu jako Bumrush Bros.), mají venku DVD, zářili jako rádio DJs, produkovali pecky, hlídali záda kapelám (od Dilated po Visionaries) a pořád ví, jak rozjet mejdan coby párty DJs. Tomu říkám portfolio. A co nás od nich čeká? Jedny mocná skrečiny před koncertem Dilated Peoples a pak jeden mocnej mejdan v hangáru s jádrem The World Famous Beat Junkies? Přesně tohle škrábání Kemp potřebuje jako prase drbání, co?
  • Danny Brown – vy jste fakt nabookovali toho divnýho týpka s vyjetým úsměvem kedry z ÍPáku, ujetým účesem, vyraženýma předníma zubama a prapodivným ohozem, u kterýho není úplně jasný, jestli při balancováním mezi genialitou a šílenstvím udržel rovnováhu? Jo, přesně tak. Jestli věříš v první dojem, tak si Danny Browna nejdřív poslechni a až pak se na něj koukni. Víc než šířka nohavic, level fotogeničnosti a výkony lazebníka a dentisty nás totiž zajímá výkon na mikrofonu. Zajímaj nás skills. Věříme, že i tebe zajímaj skills. A když jsme se shodli, že nás všechny zajímaj skills, šlo vlastně Danny Browna nenabookovat? Nešlo, výborně. Danny Brown nemá zuby, ale sežehne jakýkoliv mikrofon, kterej mu dáte do ruky a vašeho oblíbeného MC si dá flambovaného jako jednohubku. Je vtipnej, je rozevlátej, je spontánní, je nespoutanej a sype to, jak když hippies rozsévaj lásku s flow lepší než Supa s chráničem zubů v klipu “Nočný let“. Chtělo to novou krev a energii? Tady jí máte. Šíleně geniální, geniálně šílený… Jo, a že repuje D a label Fool’s Gold už jsem vám říkal?
  • Diamond D – jestli jsou 90’s zlatou érou rapu, existuje i tak jen pár jmen, který z ní po dvaceti letech pořád trčí. The best kept secret, the best producer on the mic Diamond D je jedním z nich. Beatmaker, který dostává props od každýho zásadního kolegy v branži od Premiera, přes Pete Rocka, po J.Dillu. Diamond D, co reprezentuje Boogie down Bronx, má vážně impozantní portfolio. Že na hřbetě své produkce odtáhnul velkou část D.I.T.C. (Big L, Fat Joe, Showbiz & AG, Lord Finesse, O.C., Buckwild), můžem považovat za klasiku, ale je to pořád víceméně underground. Krom vlastní party ale do jeho bubnů naložili třeba Mos Def, Busta Rhymes, Pharoahe Monch, Brand Nubian, EdO G, House Of Pain, Outkast, The Pharcyde, Krs One, Xzibit, Ras Kass, Tha Alkaholiks, Too Short, Jay-Z nebo The Fugees, a to už zanechalo stopu i mimo podzemní říši rapových nerdů… Gramofonů maj producenti spoustu, gramofonů Grammy už míň. Říkal jsem, že Diamond D patří k hrstce vyvolených a žádný div, že za produkci na desce The Score pro The Fugees jeden doma má. Trvalo 11 let, než se Diamond D konečně dostal na Kemp, zas to ale vyšlo tak, že 20. výročí svý klasický desky Stunts, Blunts & Hip Hop přijede oslavit právě sem a spolu s živou kapelou ji tu zahraje celou.
  • The Doppelgangaz – zase nějaký uprskaný němčouři? Ač se to zdá unglaublich, můžeš osušit zvlhlé oko šnuptychlem. Parta The Doppelgangaz aka malej a velkej aka bílej a černej aka Matter Ov Fact a EP je z Ameriky, a tudíž nerapuje německy, ale emericky. Odkud přesně jsou? Těžko říct, mlžej i ve svým ofiko biu. Potkat je můžeš v New Yorku, ale to možná ani není tak důležitý. Důležitější než zeměpis je jejich muzika. A v tý Shark Nation navazují na klasiku – na tradici devadesátkovýho rapu, aniž by zněli pateticky a z jako dvacet let nevětranýho šuplíku.
  • Dilated Peoples – co dodat? Klasika klasik. Dva mikrofony a namasený skreče, jak je to jednoduchý, když se to umí. Rakaa – těžkotonážní člen Rock Steady Crew a Zulu Nation. Mr.Slow Flow aka EV aka „stay ahead of the time, stay behind the beat“. A DJ Babu z World Famous Beat Junkies aneb nejvíc funky sto kilo živé váhy, co kdy stálo za koly z oceli. Těžko šlo vybrat partu, která by lépe spojovala minulost fesťáku s jeho budoucností. Kotel jako při „Worst Comes To Worst“ na HHK 2007 před pěti lety? To bylo jak battle stádo splašených bizonů vs stádo nasraných nosorožců. Letos když ke klasikám Evidence nadělí bomby z Cats & Dogs? Dost dobrý.
  • Dope DOD – aneb pojďme Dál Dopředu. Kapel jsou kvanta a dávat prostor novému zajímavému talentu je základ. Co by měla přinést tahle parta z Holandska? Energii. Špetku úchylna, schizofrenní účes a ujetý čočky. Zajímavej sound na pomezí rapu, dubstepu a totálního sonickýho šílenství. Jestli Dope DOD ještě neznáte, přibalte si s sebou jedny trenýrky navíc, protože z tohohle se poserete. A jestli jste si pouštěli jejich klipy na youtube pod peřinou a mysleli si, že jste napřed a netroufali si ani doufat, že byste je tu někdy viděli, Dobré ráno.
  • Dudley Perkins a Georgia Anne Muldrow – a dnes na závěr to zase trochu vyklidníme. Umotáme mocnýho a necháme rozzářit slunce v duši. Museli byste bejt z betonu, aby to s váma Dudley Perkins aka Declaime nezvládnul. A že zkušenosti na to má. Má za sebou 18 desek. Vydává na Stones Throw. Mezi jeho nejbližší homies patří Madlib… To nebude náhoda. Stejně jako to, že spontánnějšího interpreta se srdcem na dlani byste asi nenašli.
  • eLZhi – dlouho předtím, než triko „J.Dilla Changed My Life“ vytvořilo základ šatníku rapovýho srdcaře už tenhle malej velkej člověk rapu krotil v Detroitu mikrofon. Říká se mu „Detroit’s best kept secret“ i dlouho potom, co se nad kapelou Slum Village zavřela voda a několika parťáky ve zbrani i hlína. A jestli trvalo dlouho, než se sem konečně dostal se sólo koncikem, na Kempu 2012 to spláchne ve velkým stylu. Tady totiž budeme svědky úplně poslední show k jeho mixtapu Elmatic. Předělat klasiku všech klasik, samotnou korunu pokladnice rapu – Illmatic, to už chce sakra koule. Předělat jí tak, že si z toho všichni lehnou na záda a je jedno, jestli mají v popisu práce prudit nad čarou (rozuměj kritika), či prudit pod čarou (rozuměj fans a králové diskuzních fór), to už teda musí bejt. Zavřeš oči a ponoříš se do totální rapový nirvány. Šílený je, že eLZhi se nejen dokázal originálu vyrovnat, ale v peckách jako “Represent“ ho snad i trumfnul… eLZhi + živá kapela a úplně poslední Elmatic show: tak se jmenuje černý Šemík letošního Hip Hop Kempu. Můžeš řechtat radostí.
  • Ektor – jestli se někdy někomu v historii domácího rapu povedlo „přijít odnikud a totálně to rozbít“, je to Ektor. Přišel, viděl, zvítězil… A když to vypadalo, že stejným stylem, jen bez fanfár taky odešel, vrátil se s druhým albem Topství a bylo vymalováno definitivně. Tvrdost je asi tak jediný slovo, který by ho mohlo vystihovat. Ektor se s tím nesere, jeho sebevědomej rap není pro holky a nikdo se mu nesměje. Dělá si, co chce, kdy chce a jak chce. Sere na PR i skandál a přesto nadělá vždycky obrovskej randál. Letos konečně i na Kempu.
  • Efthymis – co víte o Řecku krom oliv, dluhů, Olympijských her a antické knihovny na půdě po dědovi? A o řeckém rapu? Nic moc víc? Asi to není ani úplně potřeba, ale jméno Terror X Crew byste znát mohli. Ty dělali tvrdej rap už v době, kdy se u nás řešili sloní choboty a vetchý televizní program. Kapela už neexistuje, ale jejich šéf Efthymis pokračuje v tom, co společně načali dál. Už jen pro jméno jak z řeckých rapových bájí a pověstí to stojí za pozornost, ne?
  • Foreign Beggars… Je potřeba k týhle partě něco dodávat? My, co jsme minule dostali tu koňskou dávku energie, řízlou záchvatem tropického šílenství a voodoo. „Where’s the moshpit, where’s the moshpit?” Slyším, když mi oči blikaj jak stroboskop, zatímco levituju v kotli a z každýho póru na těle teskně hučí Nijagára potu, co musí ven. My, co na nás sáhla smrt v podobě modré šestiruké potvory, už dva roky žadoníme o přídavek a chodíme zalejvat hrobečky nešťastníků, co si to nechali utéct a další život pro ně neměl smysl. Takhle se snad publikum nemohlo cítit od doby, co namrdaný dupalo po sále do zvuků Sex Pistols. Jestli se nějakej Krakken urval ze všech řetězů, jmenuje se Foreign Beggars.
  • Favorite, druhé jméno na F v našem lineupu. Zaměstnání: rapper. Úspěchy: 4.místo v nemetzké hitparádě s jeho loňským albem Christoph Alex. Co je na něm zvláštního: ve 12 přišel o oba rodiče, od té doby rozhodně nevelebí Pána, co se asi zrovna dloubal v nose. Fadant. Vyrůstal u tety, pak děcáky… Není sice real od tří let, ale rapuje od nějakých patnácti, a se svým silným životním příběhem a traumtem má nepochybně o čem. Že umí ale mnohem víc, než vám drásat ucho kňouráním a stěžováním na osud a šéfa šéfů, to naznačí jeho vtipné klipy a… Uvidíte naživo. Total Fenomenál.
  • Gangrene (The Alchemist & Oh No) – nejlepší producent na majku na druhou? Jo, nejlepší producent na majku na druhou. A A A A A A A Alchemist a ou nou – přesně o tom je tenhle u/vy-jetej projekt. Nebudu urážet vaše znalosti a psát vám, že jeden (Oh No) je brácha Madliba a motá se okolo celý parta z Ox a druhej (The Alchemist) je ze Soul Assassins a produkuje pro všechny od Dilated Peoples, přes Nase a Fat Joea po Mobb Deep. Všechno důležitý víte. Teď už víte i to, že se na ně můžete těšit na Hip Hop Kempu 2012, takže to už je hotová krabička poslední záchrany. Přibalte ohnivou vodu, ručník i rulík přemocný a květináč s halucinogenním kaktusem a jste připraveni na cokoli, i na Gangrene.
  • Gramo Rokkaz – takhle veliká parta nemá v našich zeměpisných šířkách obdoby. 6 MCs (Separ, Dame, Decko, Rebel, Danosť a Tono S) a 2 DJs: (Metys a Miko) tu na jednom pódiu nevidíte ani s partama, co si zakládaj na komparzu s roztočeným ručníkem nad hlavou. Do širokého povědomí se GR dostali díky beefu s Radikalem z kapely Dramatikz. Místo toho, aby se profilovali jako kapela, co umí jedinou věc – nahrávat disstracky, to byl však jen nakopávací impuls, aby se Gramo předvedli v plné kráse. Makají jak nikdo druhej. Nahrávají desky i mixtapey, točí klipy, dělají kolaba přes oceán (The Molemen, Maylay Sparks, Termanology, Reef the Lost Cauze), ničí koncertní pódia svou syrovou energií, mají parádní merch a se srdcem v 90’s boom bapu si jedou svoje bez ohledu na dění okolo. Se cení.
  • Jean Grae není jen tak obyčejná MC v sukních. Má totiž větší „koule“ než většina cápků za majkem. Jestli kolegyně z oboru dokážou zaujmout spí š vyzývavou retušovanou prezentací vzbuzující v posluchači divoké představy s hvězdičkou, „fik, fik“ s Jean Grae by mohlo znamenat, že by měl člověk nejen po divokých představách, ale taky po ptákách. Jean Grae je tu hlavně přes jadrný rým a plivání jedu. Jean Grae nemusí říkat, že je „sick“, Jean Grae je nemocná na první pohled. Z Jean jde na první pohled strach. Na otázku vysněného džobu slečny s majkem odpovídají někde mezi Barbie a Královnou harému, pro Jean je to trošku jinak: „Atentátník… Jen bez toho konce, kde zabijou i mně.“ Jemnosti se nám s Jean asi nedostane, ale dost možná nejlepšího ženského rapu zajisté ano. Mírou více, než vrchovatou. Že ji na gramofonech doplňuje DJ Mr.Len z Company Flow, to už je jen takový bonbónek.
  • Jay Diesel a Tafrob jednoduše jako domácí rozjezd. Diesel Jay jede dlouho, má venku desku Deset, hádejte jak dlouho? Občas je sice na štíru s anglinou a fanouškům děkuje za zpětnej background, ale má hlas jak zvon a společnej projekt s Tafrobem. Tematicky kluci udeřili na hlavičku – hulení a obžerství a kdo je víc? Big Taffy k tomu po dvou sólo deskách chystá LP Krásný ztráty a kdyby nic jinýho, bude velmi zajímavé sledovat, jak se uzavře příběh, co otevřel singl „Nuda v Brně“. Na nový desce chce mít totiž Tafrob něco jako „Brno reprezent“ pecku včetně hostů, se kterými od zmiňované skladby neprohodil slůvka, pokud nebudeme počítat nadávky. Štatl Junajtyd? Jejda.
  • Lona (v překladu děloha) se už na polský scéně pohybuje poměrně dlouho. Od roku 1999 jeho pořádně vidět a letos na Kemp si vezme felánka Webbera.
  • Lipo aka půlka kapely BPM. Jak on, tak jeho parťák PulieGarant se dali na solovou dáhu. S BPM nahrál celkem 2 alba a za desku Horizonty dostal dokonce cenu Anděl. Lipo v poslední době zažívá boom v podobě jeho nové desky „Víc než hudba“. Patří k mladé generaci umělců, kteří mají určitě co říci. Jeho deska je dělaná pro širší publikum a zejména pro milovníky smutných balad. Zejména track „Ležím v Tvé blízkosti“, který nahrál se zpěvačkou Debbie, se stal hitem jak na youtube (2,5 milionů views), tak v rádiích
  • Macklemore – je bílej a zrzek k tomu. Doma je v Seattlu. Do hezouna daleko. Není zkérovanej. Není sjetej (už) a nevykládá o tom, že je to cool. Vlastně vůbec není cool. Nenosí růžový elasťáky. Nemá swag. „Další Eminem“ z něj nečouhá. To vypadá jako smrtící kombinace. Kombinace, která by měla utnout potenciální kariéru rappera ještě než začne, ne? Ne. Macklemore je naléhavej jako málokdo. Jestli je někomu výrazem podobnej, pak Slugovi z Atmos. Podobně jako on má odžito svoje, dokáže se vcítit do druhých, vnímá jejich trable, je skvělý pozorovatel a dokáže o nich poutavě vyprávět. Jestli z tohohle chlápka nebude do několika málo let brutální hvězda, je něco špatně (i když uznání časopisů The Source a jejich kolonky Unsigned Hype, případně XXL a jejich Freshman class of 2012 bylo v historii už několikrát spíš prokletím). No, a když ho vidíte v dresu Shawn KEMP, je už snad všechno jasný, ne?
  • Majk Spirit – co napsat o fresh swaggerovi z H16, co buď už sami dobře nevíte, nebo není maximální klišé? Jeho sólo kariéra je rozjetá jak ze řetězu urvanej vagón. Narvaný kluby každej víkend i častěji. Jediný co se mění, je název a adresa. V době, kdy ostatní pláčou nad krizí hodnot, peněz, hiphopu, všeho, je Majk Spirit tím, na co zřejmě všichni čekali. Jestli přichází nová éra, vítá nás v ní Nový člověk Majk Spirit. A protože nezapomíná na svoje kořeny, bere s sebou na Kemp i celou H16 – s vlkmi vyjem, s vlkmi žijem.
  • Marsimoto – zelená barva, hulení, železná maska, alter ego, Madlib, Quasimoto, Marteria. Protřepat, nemíchat. Výsledný koktejl se jmenuje Marsimoto. Moment? Tak ještě jednou. Německý rappa Marteria s monumentálním úspěchem má svoje alter ego – Marsimoto, které je mimo jiné vyseknutím poklony Madlibovi a jeho heliové schizofrenii jménem Quasimoto. Podobně jako on rapuje vysokým hláskem o ujetých věcech do velmi nemocných beatů. Na kontě má tři alba a za cíl si klade „sjednotit svět v zelené“. Jestli už lemtal Magický voko, umí slova lidovky „Zelená je tráva“ a dokázal by vybatlit v souboji o masku MF DOOMa a Sida, to už agenturní zprávy neuvádí. To se dozvíme na místě.
  • Madlib & Freddie Gibbs a Funky President aka J.Rocc, zakladatel Beat Junkies k tomu. Mrda a pořádná. I když necháme stranou, že Beat Konducta je bez debat jedna z největších producentských figur posledních patnácti let a že tu ještě nikdy nebyl, pořád zůstává dost, aby to s jedním zamávalo. Musíme na to opatrně. Nejdřív teda jen kolabo desky. MadvillainyMF DOOMem. Champion SoundJ Dillou. I kdyby Loopdigga neudělal nic dalšího, měl by předplacenej piedestal v síni slávy. Jenže on toho udělal tolik, že si ostatní producenti vedle něj musí připadat jak neschopná líná pakáž. Na scéně skoro 20 let a portfolio jak za 120. Vydal víc skvělej alter ego desek než většina parťáků ve zbrani desek pod svým jediným přebujelým egem. Lootpack. Quasimoto. Madvillain. Jaylib. Yesterdays New Quintet. Esenciální beaty pro všechny od Tha Alkaholiks přes MF DOOMa, De La Soul, Oh No, Declaime, Percee P, MED, Wildchild, Ghostface, Mos Defa po Taliba Kweliho… Žádná druhá osobnost Madlibova kalibru po scéně neběhá. A když bude na pódiu s Freddie Gibbsem, „Eddie Van Halenem mikrofonu“, člen XXL Freshman Class2010, co zachovává G a vyrábí Midwestgangstaboxframecadillacmuzik, nemusíme se bavit o žádném barevném koni. Je jasný, že očekávání jsou obrovský. Jaký to bude? Dá Madlib něco z Quasimota? Trefí nás cihlou? Dá battle s Marsimotem o zelený trikot vedoucího? To se dozvíme v pátek 16.8.
  • Moja Reč – možná se to dalo čekat, co? Nevím, co by se muselo stát, aby Dobrí Chlapci chyběli na Kempu. Jsou dost plodní, aby vydávali desky každý týden. Jsou dost rozumní, aby to nedělali. Mají slitování s konkurencí, a když vydají bombu jako Dobrí Chlapci 3, řeknou, že je to mixtape. Mají flow, při které se MCs pokřižujou. Mají punchlines při kterých MCs hážou ručníkem. Mají témata, mají koncepty, mají vlastní zvuk… S MR je jednodušší říct, že mají všechno a že se těšíme, až to na nás na Kempu vybalí.
  • DāM-FunK aka space funk cowboy nepřijíždí, DāM-FunK přiletí jako kapitán kosmického plavidla na cestě z Funkosphéry. Jeho delikátní funk je více než plnotučný. Zvláštní a jedinečné na něm je už to, že se muzice věnuje od roku 88, ale svět si ho pořádně všiml až v roce 2007, když se upsal pod Stones Throw. Když někdo maká na muzice 19 let a neznervózní ho, že o tom skoro nikdo neví, musí to být vášeň. Jak zní a vypadá Modern-Funk v roce 2012 se můžete přesvědčit na vlastní kůži prvně na Kempu. A něco mi říká, že to bude jedna z těch shows, které nezapomenete.
  • Malpa – aneb důkaz na 5 písmen, že ani sebeblbější jméno vás nepřipraví o kariéru, pokud máte skills a srdce”. Schválně zkuste dát do googlu jméno rappera z města Toruń. Co vyleze? Opice. Pusťe ho ale na stage a poskáče vám po hlavě. Dva až tři roky nazpátek to byla stage maximálně ve snech, protože o něm a jeho rapových skills vědělo jen pár kamarádů z okolí. Na Kemp sice jezdil… Ale jen jako fanda, co spal ve stanu jako ostatní. Když ale v roce 2010 konečně vydal své první album, lidi se mohli z jeho kreativity zvencnout. Ve stanu ho můžete najít stále, krom toho ale i na hlavní stagi, kde dává gejzír energie. Malpa aka Opičí král.
  • Ty na festivalu doplní italská kapela Napoli Rap All Stars (Clementino – Dope One – Oyoshe), která patří k tomu nejtvrdšímu hovnu, co se na apeninskym poloostrově pohybuje.
  • Oliver Lowe & Friends – aneb velmi zajímavé zjevení na domácí scéně. Říkal si Snupa, když si půlka rapový scény notovala hymnu insomniaků „Divokej Západ ti nedovolí chrápat“. Pak se nadlouho odmlčel a vrátil se jako Oliver Lowe. Jako týpek, kterej má label Everydays a okolo sebe sdružuje nadějný beatmakery (Inphy, Gruzo) i MCs (Dezrechts, MCGey, FNTM, Sasa, Sinus, Zemaque). Jako týpek, co domácímu hiphopu příhrál muzikanta Ondřeje Žatkuliaka a jeho kapelu Nás všech. Jako týpek, co do zatuhlýho domácího hiphopu přinesl vtip, jazzy beaty a originalitu. Jako týpek, co první natočil dvě verze jedný desky Peníze nebo život.
  • Prago Union + Livě Band – před dvěma lety vstal Katův projekt z popela jak fénix a od té doby už nikam nešel, ani znovu popelem nelehl. Naopak, stihl toho za tu dobu poměrně dost. Vydat dvě desky – Dezorient Express a V barvách. Trhnout pár srandovních rekordů z kategorie hitparádově prodejních. Postavit na hlavu všechny teorie o tom, jak má znít a vypadat úspěšná kapela. Nechat padnout brady recenzentů. Objet více jak 200 koncertů pro více jak 150.000 lidí, včetně všech nejzásadnějších festivalů v Čechách i na Slovensku – i těch daleko za hranicí hiphopu. Stát se „bezzubým básníkem“ a fenoménem bez skandálu a randálu. Vyprodat dvakrát po sobě Lucerna Music Bar. Svým pojetím hraní se živou kapelou udělat vlnu a inspirovat další party… Vyletět ke hvězdám a přitom zůstat nohama na zemi.
  • PSH – 3 členové – Orion, Vladimir 518, DJ Mike Trafik. 3 alba – Reperoár, Rap ‘N Roll, Epilog. Co kus, to pojem. Jejich nedávné veleúspěšné společné turné s Monkey Business dokazuje, že má tahle parta ještě pořád co říct. Mají chuť se pohnout dopředu, vymýšlet nový věci a překonávat sama sebe i v situaci, kdy by si mohli lehnout na záda a počítat úspěchy, protože už dokázali asi všechno, co se tu dalo. Nových výzev se nebojí, naopak je sami dál hledají. A něco extra pro vás určitě najdou i pro svůj koncert na Hip Hop Kempu 2012.
  • Snowgoons – může to snad vypadat jako sázka na jistotu. Ale spíš než na jistotu je to sázka na tvrdej rap. A co se dá dělat, když mají Snowgoons každej rok novou desku a novej metalovej lineup? Dá se je znovu nabookovat. A koho letos berou ssebou? Totálně nadnárodní boomb bap korporaci. Big Virtuoso alias Bostonský medvěd alias ten, ze kterého jde hrůza, ještě než zapne majk a otevře pusu. Na asfaltu je zaznamenán od roku 98, členem základní sestavy Army Of The Pharoahs, majitelem hromového hlasu a flow zvané beranidlo. Dojde ale i na Evropu. Prop Dylan ze Švédska a Soulkast z Francie – stačí, když si vypíšem s kým dělali: DJ Premier, MOP, Talib Kweli, GhostfaceKillah, Onyx, Das EFX, IAM… Není tajemství, že beaty a sloky se dají koupit jak v sámošce, ale kdyby do toho tyhle týpci nešlapali, asi by si s nima tenhle seznam jméno nekazil, ne? Rozhodně ne! Dánský Sicknature, ten tu vlastně ani není jako host, protože je sám jedna čtvrtina Snowgoons. Krom toho, že produkuje pro lidi jako AOTP, ILL Bill nebo celá La Coka Nostra, je ale taky solidní krotič mikrofonu, jak už nejednou předvedl. A jako bonus Killakikitt z Budapešti. Slíbit vám můžou, že jim nebudete rozumět ani slovo, ale jejich nařachaný beaty a psychopatická flow bude i tak dostatečně polopatická, aby vás trefila jak rána lopatou uhelkou.
  • Sodoma Gomora – nevím přesně podle jakých měřítka se dá změřit kult, ale vím zcela jistě, že Řezník a De Sade kult jsou, a to už od dob klipu “Drtič sanic“. Zhruba od těch dob je možné potkávat na obskurních místech zvláštní týpky s ne zcela přirozeným výrazem. Týpky, co si ujíždí na názvosloví lidských vnitřností. Týpky co přišli pařit na toho v kukle a toho s kozí bradkou. Týpky, co kdybys jim sáhnul na jejich rapový hrdiny, jsou na oplátku obratem ochotni porušit krystalickou mřížku tvého ksichtu. Zlo přichází. Přichází Řezník a DeSade a s nima všechno, jen ne zákon.
  • Sokol & Marysia Starosta – spojení jak kráska a netvor. Kombinaci tvrdého rapu se zářezy za roky odstáté na ulici s drsným hlasem jakým disponuje šéf labelu Prosto, kapely WWO a party ZIP SkladSokol a přesného opaku – jemného hlásku jakým disponuje Marysia Starosta? Tu v Polsku žerou. Mají k tomu dokonce spoustu vzletných frází o „nejinspirativnější spolupráci v historii polské hudby“. Když se ale člověk nechá pozvat do jejich světa parádních beatů, neuvěřitelné atmošky a jedinečné kombinace stylů, nezbude mu, než dát vzletným frázím za pravdu.
  • Strapo & DJ Spinhadz – tak tomuhle se dá říkat všelijak. Třeba velký návrat? Třeba zajímavý happy end vlnitého příběhu „jednou jsi nahoře, jednou jsi dole“? Příběhu o nejtalentovanějším freestylerovi široko daleko, co tak dlouho mrhal talentem, až o něj málem přišel. O mladém rapperovi na kterého si sáhla smrt a až ta ho donutila vše přehodnotit, předělat, restartovat sebe i kariéru a všechno udělat znovu a pořádně? O rapperovi, který je ve třiadvaceti vlastně veterán, co má konečně venku desku 23, k ní 2 klipy a zbrusu novou show? Jo, třeba tak.
  • Tabasko (Haem, O.S.T.R., Kochan, Zorak) + Noise Trio Live Band: jak to asi tak může dopadnout, když dá dohromady projekt zřejmě největší talent, co kdy na hrbu Polsko nosilo – OSTR? Tedy ten, co na freestyle battlech rozsívá smrt a zkázu? Ten, co hraje na housle, který jsou součástí polského kulturního dědictví? Ten, co dokáže chrlit tvorbu takovou rychlostí a s tak vysokou laťkou, že konkurence radši jen tiše čučí do země? Samozřejmě, že tvrdě. O majk se dělí s dlouholetým pódiovým parťákem Kochanem, DJ Haemem a beatboxovým žampijonem Zorakem, se kterými si posílaj rapy zleva doprava. Na holandských beatech od Killing Skills letos společně vydali první album, posbírali desky zlatý, triumfálně projeli na tour Polsko jak osmisměrku a teď se chystaj s tou velikou slávou na Kemp.
  • Taktlo$$ – zkuste se hodně rozvášnit a představit si něco totálně šílenýho. Vypusťte z vodítka Krakena… A máte jeho hodnějšího bráchu. Taktlo$$ je jak supervulkán těsně před erupcí. Je tak šílenej, že na popis jeho myšlenkových pochodů teprve specialisti vymýšlí terminologii. Je tak šílenej, až je geniální. Nemá takt a vychování. Jede totálně off beat. Všechno, co dělá, je nemocný, urvaný ze řetězu, vykloubený a mimo. Zajatci a kompromisy je to, co nikdy nebere. A právě to je na něm to skvělý. Už od devadesátých let, kdy s Kool Savasem zakládal Westberlin Maskulin, se v německém battle rapu můžete utkat jen o druhé místo, protože na trůnu je cedulka „obsazeno, Taktlo$$“. Tenhle král podsvětí dokázal z battle rapu vysochat úplný umění a konkurenci zaklít do rosolovitého skupenství. Dětem, útlocitným jedincům, slabším náturám a kusům s anginou pectoris se výrazně nedoporučuje jeho show – mohla by se jim během ní hryznout pumpa.
  • Tempa T – To není rapper z východního Londýna, to je odjištěnej granát ve vašem klubu. Je až škoda, že Tempa T aka BBC se ještě na Hip Hop Kempu neobjevil. Jeho rap totiž zní jako kdybyste fetovali jedlou sůl a posléze dostali nepřekonatelný choutky sníst člověka vedle vás. Agresivní, nemocný. Je to Next Hype. Tempa zatím vydal nějaký bootlegy a jedno EP, nicméně na londýnské scéně si ho konkurence považuje. Respektuje ho i Tim Westwood, jeden z nejznámějších moderátorů  a Djs na britském Radio 1. Když se podíváte na Tempzovy klipy, bude vám hned jasný, jak moc je celá zážitost v prdeli — rozmlácené počítače, napadení chodců, vyskakování z aut… Neznáme víc vyhypovanýho rappera, než je Tempa. Jeho hype hype ting se rozjížděla ještě se Slew Dem Crew, ve který byl jasným frontmanem. Se singlem Next Hype prorazil až v roce 2009, později spolupracoval s Chase and Status na pecce Hypest Hype. Nějakou dobu o něm nebylo slyšet, než pár týdnů zpátky nahrál novou psychotickou šílenost Say It Right Now. Tady už končí veškerý debaty o tom, jestli je Kemp připravenej na svůj jedenáctej ročník. On byl totiž připravenej už dávno, touhle nemocí jsme to jenom dorazili.
  • Ty Nikdy (Idea, Rest, Paulie Garand, MC Gey, Boy Wonder, DJ Fatte): vůbec se nebojíme nazvat tuhle partu slovíčkem kultovní. Desky a mixtapy, koncerty, spešl turné, klipy, hromady merche, skvělej web… To je všechno hezký, ale to by se dalo najít i jinde. Aby ale nějaká parta držela takhle při sobě, vzájemně si hostovala a pak natočila opravdovou společnou desku místo obligátní kompilace? Aby držela nejen ve smyslu MC’s, producentů a DJs, ale aby byla stejně pevně propojená i se svejma skalníma fans? Víme minimálně o dvou lidech, co na sobě mají TyNikdy jako kérku. Minimálně jeden z nich není členem labelu TyNikdy. Kdo o sobě může říct to samý? Já ne. Ty? Nikdy!
  • Vec – ten je na Kempu stejně provařenej jako hořící stan po skončení festivalu. Je možná klišé o někom říkat, že je legenda, ale u Branislava Kováče to jinak nejde. On je tady prostě už dost dlouho na to, aby seděl za jídelním stole v čele a ostatním slovenským rapperům dělal tátu. Jen pro představu, co jste dělali v roce 1992? Honili kačery? Privatizovali český podniky? Byli jste vůbec na světě? Vec už v roce 1992 nahrával pecky ve skupině Trosky.  Funkční veterán sice nevydal album od roku 2008, ale už připravuje nový bomby, který bychom měli na Hip Hop Kempu slyšet.
  • Yasiin Bey aka Mos Def, co k tomu dodat? Že má něco za sebou? Že píše historii rapu od roku ’96 a prvního singlu “Universal Magnetic“, tedy už šestnáct let? Že jestli někdo má nárok na hlášky jako „čistý hip hop“, je to Dante z Brooklynu? Že je Mighty Mos klasika všech klasik? Že jméno Mos Def je absolutní definice b-boye? Že je trochu rozporuplnej a kontroverzní? Že zatímco kolegové v rýmu kupují firmy na limonády a káží sizzurp, Mos Diggy koupil knihkupectví a zapojuje se do různých sociálně a politicky angažovaných projektů? Že patří k těm málo rapperům, co mají props i za výkony na stříbrném plátně? Že je to nejspontánnější, co se na scéně mihlo? Že jeho album The Ecstatic zní jako by ho celé jen vibeoval a freestyleoval? Že když vydal čtyři skvělý desky a pracně vybudoval jméno, dostal nelogickou chuť si změnit jméno na Yasiin Bey a prostě to udělal?

Zdroj: Hiphopkemp

Zaslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *